Meteo - stanice SEZEMICE kraj Pardubický

S y n o p t i c k é   p ř e d p o v ě d n í   m a p y

Synoptické mapy se používají k vyjádření okamžitého stavu ovzduší. Slouží jako základní pomůcka pro analýzu počasí. Pomocí izobar (čar, spojujících místa o stejném tlaku vzduchu) jsou na ní zakresleny polohy tlakových útvarů, vyznačeny jsou polohy front, směr a síla větru, oblačnost atp.. Časy v mapách jsou uváděny v UTC, tj. SEČ - 1 hodina, resp. SELČ - 2 hodiny

Průběh teplých front je vyznačen červeně

Průběh studených front modře

Průběh okluzních front fialově

Synoptické mapy zaznamenávají a zobrazují různé meteorologické prvky. Do synoptických map se zaznamenávají frontální systém, tlakové níže a výše, izobary popř. staniční kroužky a další meteorologické prvky. Synoptické mapy rozlišujeme na: přízemní mapy (znázorňuje data z pozemních meteorologických stanic), výšková mapy (znázorňuje data z pozemních aerologických stanic), mapy absolutní topografie a relativní topografie(výškové synoptická mapy).


Na obrázku je vidět synoptická mapa

Teplá fronta
Teplá fronta se v České republice nejčastěji vyskytuje v zimě. Vyskytují se na ní trvalé slabé srážky. Na obloze převládá vrstevnatá oblačnost. Po jejím přechodu následuje oteplení.

Studená fronta
V létě se na ní často vyskytují bouřky nebo silné srážky. V zimě přináší silné sněžení (někdy zpočátku déšť). Po jejím přechodu následuje ochlazení.

Okluzní fronta
Okluzní fronta vznikne spojením teplé a studené fronty.

Squall line
Squall line většinou tvoří pás bouřek.

Tlaková níže
Písmeno L značí tlakovou níži podle anglického slova low. V češtině se používá písmeno N. Počasí v tlakové níže je deštivé s přechody jednotlivých front.

Tlaková výše
Písmeno H značí tlakovou výši podle anglického slova high. V češtině se používá písmeno V. Počasí v tlakové výši je slunečné.

Izobary
Jsou čáry spojující místa se stejným tlakem. Čím hustěji jsou u sebe, tím silnější se dá očekávat vítr.
 

Druhy a umístění meteo-satelitů na polarní a orbitální dráze Země

Měření srážek

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch 1 mm = 1 l/m². Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení. Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami). V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

Jinak napsámo

          1 litr = 1 dm^3 = 100 mm * 100 mm * 100 mm = 1 mm * 1000 mm * 1000 mm = 1 mm * 1 m * 1 m,

že 1 mm srážek je roven 1 litru na m^2

Orografické překážky

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

Jdi na to selským rozumem. Násobilku snad umíš.
Musíš ale násobit ve stejných jednotkách !!
1 litr = 1 dm 3
1 m2 = 10 x 10 = 100 dm2
Nyní si převeď 3 mm na dm = 0,03 dm
Vynásob plochu 1 m2 vyjádřenou v dm2
těmito 3 mm vyjádřené v dm
10 x 10 x 0,03 = 3 litry

Rozdělení intenzit srážek